Terasa

s výhledem na Prahu

Historie

Dům vznikl na základě dlouhé řady neuvěřitelných a nečekaných náhod: Vlado Milunić bydlel v sousedním domě, který patřil rodině Havlových. V roce 1986 v hluboké totalitě ho Václav Havel, tenkrát nepřítel státu č. 1, náhodou poprosil, aby zpracoval projekt rozdělení jejich bytu na dvě části obou bratrů. Přestavba probíhala za asistence tajné policie. Při úpravě bytu se Frank s Václavem naivně bavili také o tom, že by bylo úžasné, kdyby na sousední, koncem války vybombardované parcele, stál dům celý věnovaný kultuře. Pak jako zázrakem náhodou přišla sametová revoluce a Václav se z nepřítele státu náhodou stal jeho prezidentem. Na základě náhodné zmínky prezidenta Václava dostal Vlado Milunič objednávku na studii nárožního domu s kulturní náplní. Chtěl, aby dům, který vznikl na základě a jako důsledek sametové revoluce, byl její reflexí. Proto navrhl objekt složený ze dvou částí, statické a dynamické, podobně jako společnost, kdy se její menší část oddělila od většinové, staticky totalitně strnulé a vydala se do světa změn. Projekt se čirou náhodou zalíbil příteli Vláda Miluniče - Pavlu Kochovi, který náhodou v Praze zastupoval holandskou společnost Nationale Nederlanden. Z taktických důvodů jsme pro realizaci budovy náhodou získali velmi vhodného partnera, architekta Franka Gehryho. Další náhodou došlo k tomu, že dva architekti z odvrácených konců zeměkoule ve vzácné shodě postavili za holandské guldeny Praze hezký odvážný dárek, který se stal pozitivním symbolem města, tancem nad koncem totality.

Tančící dům je nepřehlédnutelná a skvostná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy.
Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí bylo od roku 1945 volné místo. Dům, který tu stál zničily 14.2.1945 (stejně jako Emauzy) bomby amerických letadel, když si Američané spletli Prahu s Drážďany. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude.
 
Tančící dům navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym a britskou architektkou českého původu Evu Jiřičnou. Z této vzájemné spolupráce vznikla současná budova, která ve své železobetonové konstrukci skrývá devět nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní.
V současné době se v budově nachází nově otevřený luxusní hotel, který nabízí celkem 21 luxusních pokojů s nezapomenutelným výhledem na Pražský Hrad, kavárna a v nejvyšším patře restaurace. Na vrcholu domu najdete vyhlídkovou terasu, kde můžete obdivovat Prahu a prohlížet si její panorama kruhovým výhledem o 360 stupních.

Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na vrcholu věže symbolizujícího tanečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky, zahalená do pomyslných vlasů a představuje hlavu medúzy. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku. Neméně významná je i skutečnost, ze si jej Česká národní banka nechala vyobrazit na pamětních mincích jako příklad současné budovy pro cyklus Deset století architektury.

Tančící dům patří, patřil a pravděpodobně ještě nějakou dobu bude patřit mezi rozporuplné stavby novodobé pražské architektury, která vznikala v devadesátých letech minulého století. 

Business nabídka

Business nabídka

Noc ve dvoulůžkovém pokoji pro 1 osobu s možností upgrade na pokoj deluxe s výhledem na město
Business nabídka

Letní pobyt

s večeří v romantické restauraci pro dvě osoby za 250 €
×

Online rezervace